Rajče tyčkové Krakus (kulovité, salátové)

Popis

Krakus je poloraná odrůda tyčkového rajčete (Solanum lycopersicum), vhodná pro pěstování ve sklenících, fóliovnících i na poli. Velké kulovité plody (až mírně zploštělé) s tmavě červenou a hladkou slupkou (bez zelených skvrn), dorůstají hmotnosti 150 – 200 g. Dužnina je pevná, masitá, téměř jednolitá a lahodné chuti, takže je Krakus ideální do salátů. Rostlina je středně vzrůstná (výška cca 110 – 130 cm) a můžete z ní získat přibližně 6 – 8 kg rajčat. Vegetační doba je cca 122 – 125 dní.

Pěstování:

• Rajčatům se nejlépe daří na místech vystavených celý den slunci a chráněných před studenými větry. Půdu mají mít hlubokou, nejlépe středně těžkou, bohatou na živiny.
• Semena vyséváme během února až března do truhlíků, které dáme do teplého pařeniště nebo skleníku (lze je umístit i za okno). Semínka lehce zahrneme substrátem a zavlažíme.
• Když mají rostlinky první pravý lístek, přepichujeme nejprve na vzdálenost 3 – 4 cm, později do sponu 10 x 10 cm do pařeniště nebo ještě lépe každou rostlinku zvlášť do samostatného kelímku.
• Sazenice mají mít silný, nejvýše 30 cm vysoký stonek, zdravé, sytě zelené listy a vyvinuté první květenství, dobře vyvinutý kořenový systém.
• Sazenice rajčat vysazujeme na trvalé stanoviště zpravidla až po 20. květnu. Dřívější výsadbu mohou poškodit mrazy. Předem připravené rostliny sázíme spíše hlouběji.
• Tyčková rajčata pěstujeme většinou jen na jeden výhon. Tento způsob se používá především v chladnějších polohách, neboť plody tak dříve a lépe dozrají. Abychom zachovali u rostliny pouze jeden výhon, musíme hned od počátku pravidelně vylamovat (vyštipovat) všechny vedlejší. Je také nezbytné přivazovat včas rostliny volně k opěrám, aby se nerozlámaly.
• Podle potřeby rostliny zavlažujeme zálivkou ke kořenům. Pozor na vydatnou zálivku nebo několikadenní deště, které způsobují praskání plodů!
• Rajče má velikou spotřebu živin, proto přihnojujeme pravidelně. Nejlépe vodo-rozpustnými hnojivy, které se lépe vstřebají do půdy, a dostanou se tak rychle ke kořenům.
• Plody rajčat sklízíme postupně, jakmile zčervenají. Při poslední sklizni před mrazíky sebereme i plně vyvinuté zelené plody, které dáme na teplé a vlhké místo, kde postupně dozrají.

Použití:

• Rajčata jsou vynikajícím léčivem na zánět močových cest a celkově detoxikují tělo, upravují trávení včetně zácpy, zvyšují imunitu, snižují cholesterol a preventivně působí proti infarktu. Rajčata obsahují mnoho vitamínů, zejména skupiny B, a to B1 (thiamin), B2 (riboflavin), folát (vitamín B9), dále vitamíny C, A, beta-karoten a vitamín E. Nechybí ani různé minerální látky jako draslík, fosfor, vápník, hořčík, sodík a železo. Z dalších cenných látek v rajčatech najdeme karotenoid lykopen, který je významným antioxidantem (tato látka je významnější, když rajčata trochu povaříme). Rajčata potěší také nízkým glykemickým indexem, což je důležité nejen pro nemocné s cukrovkou.
• Rajčata je ideální konzumovat v čerstvém stavu a využívají se tedy ve studené kuchyni (saláty, studené mísy, chlebíčky, jednohubky, jako obloha k teplým pokrmům) nebo se z nich připravují teplá jídla (do omáček, do polévek, ke zdobení pizzy, do těstovin, do dalších pokrmů italské, řecké a čínské kuchyně, atd). Rajčata jsou základní ingrediencí pro výrobu rajského protlaku, rajské šťávy, kečupu, čatní, salsy či leča (sterilizovaného i mraženého). Lahůdkou jsou pak sušená rajčata, která se často uchovávají naložená v oleji.
• Skladování v lednici není ideální, protože tam rajčata ztrácí aroma i svou typickou chuť, i když zde déle vydrží (čerstvé plody v lednici vydrží i 10 dní, mimo lednici mnohem méně). Lepší je umístit rajčata do sklepa nebo jiné chladné místnosti. Chcete-li uchovat z rajčat co nejvíce prospěšných látek, pak je můžete nakrájené nebo rozmixované zamrazit (nikdy nedávejte zamrazit celá rajčata). Skvělé jsou také domácí protlaky, které můžete uchovávat ve sklenicích.

Výsev (skleník): únor – březen.

Výsadba (záhon): květen.

Vzdálenost: 60 x 40 cm (spon).

Sklizeň: červenec – září.

Cenová skupina: 3